Víš...tvůj příběh mě celkem zaujal...a však musím říct,že každý nemá to štěstí přátelit se s upírem...i když někteří upíři,kteří odmítají svůj osud,se snaží začlenit mezi lidi...snad jen ze strachu z toho,že by jim šli po krku za to čím jsou...museli se naučit ovládat své touhy po krvy i když je to někdy dost těžké...pravdě podobně si narazila na jednoho ze začleněných...ale věř,že po něm půjdou jiní,než lidé...pořád jsou tu totiž i tací,co touží mít všechny své vrstevníky pohromadě...když příjdou...nebraňte se jim,bude to horší...a oni příjdou...