Sává se ,že i smrtí..... asi by vás zajímalo ja.... bylo mi 16. let.Šla jsem domů od mé kamarádky (spala jsem u ní.) Nešla jsem moc rychle .... když jsem došla domů bylo mi zle hodně zle.Nevěděla jsem proč .. šla jsem do postele a lehla si. Bylo to čím dál tím víc horší bolelo mě když jsem dýchala. Ksyž přijeli rodiče stěží jsem řela jen to slovo "pomoc!" Zkolabovala jsem ,aspoň mi to tak doktoři říkali. Ztrávila jsem v nemocnici 3 týdny ,potom mě pustili domů.Vrátilo se vše do starých kolejí... bohužel ne na dloucho! Když jsem šla na oběd (byla jsem na střední) Těsně potom co jsem dojedla jsem se mi udělalo zle běžela jsem na zchod a zvracela.Nic sem neříkala ,protože jak můžu vědět že mám něco s žaludkem... ,ale opakovalo se to ,neustále. Nakonec sem šla k doktorce.Říkala že si mě musí v nemocnici nechat.Byla tam moje mám i táta a starší brácha.No doktor si rodiče poslal sobě aby si s snimi promluvil.Už nepřišli.Přišel jen doktor a říkal ,že mi selhává žaludek, nebere mi potravu ani pití.Věděla jsem že bude konec.No konec byl ,ale asi s te slyšeli ,že upírem se lze stát i neobyčejnou smrtí př.: sebevraždou. No u mě to byl žaludek
Řeknu vám jedno... rači hnít v hrobě než být upírem. Chtěla jsem se zabít ,ale neměla jsem odvahu. Já sem o to nestála být upírem.....já jsem o to nestála a možná proto jí sem, protože jsem jí nechtěla být. Je mi jedno jak ,ale prosím řekněte jak zabít upíra.Chci zemřít a být se svou rodinou.
2024 ©